Alkohol k těhotenství nepatří, připomíná mezinárodní den FAS
Ne všichni vědí, že ve středu 9. září si připomínáme mezinárodní den povědomí o fetálním alkoholovém syndromu, neboli FAS. Pro všechny budoucí matky je to upozornění, že by se během těhotenství měly chovat zodpovědně a pokud možno se vyvarovat jakékoli konzumace alkoholu. Ta totiž může poškodit plod a zanechat na dítěti doživotní následky, což je vědecky prokázáno. Alkohol v krvi matky se lehce dostane přes placentu do krevního oběhu plodu a může tak vzniknout zmíněný FAS, který způsobuje vývojové vady v obličeji (úzký horní ret, malé oční štěrbiny, chybějící jamka pod nosem) a poškozuje centrální nervovou soustavu, především mozek. Výskyt FAS se ve společnosti uvádí průměrně 1,9 na 1000 živě narozených dětí.*
Podle odborníků je nejrizikovější hlavně nárazové pití a pití během prvního trimestru těhotenství, kdy se utvářejí jednotlivé orgány. Konzumace alkoholu je však nebezpečná v každé fázi těhotenství. Riziko FAS samozřejmě velmi ovlivňují genetické faktory a predispozice. Děti žen konzumujících alkohol během těhotenství mohou mít různý stupeň postižení nebo také žádný. Jak velké množství alkoholu se dá označit za (ne)bezpečné, je neustále předmětem debat. Příležitostný přípitek, sklenička kvalitního vína či piva by pravděpodobně neměly způsobit nic vážného, ovšem jedinou jistotou, jak zcela předejít riziku FAS, je alkohol omezit úplně.
V současnosti je zejména důležité zvýšit povědomí o FAS mezi širokou veřejností a globálně pracovat na prevenci, která je nejlepší obranou. Například podle doktora Edwarda Rileyho z americké univerzity v San Diegu, není ani tak problém diagnostika FAS (jež může být leckdy složitá) jako nedostatek kvalifikovaných specialistů. FAS v každém případě nelze s určitostí diagnostikovat před narozením a neví se ani, jestli mají lidé s tímto syndromem menší naději na dožití.
Z průzkumu společnosti ppm factum research k příležitosti mezinárodního dne FAS vyplynulo, že Slovenky jsou obecně opatrnější s konzumací alkoholu během těhotenství než Češky, které názoru „žena v těhotenství by neměla pít vůbec žádný alkohol“ tolik nefandí. Slováci odmítají jakékoli pití alkoholu v těhotenství výrazně víc než Češi, kteří naopak mnohem víc souhlasí s tím, že občasné pití alkoholu během těhotenství v rozumné míře neškodí. Také znalost mírnějšího tvrzení „těhotné ženy by neměly pít alkohol“ je na Slovensku vyšší.
Spontánně dovede popsat diagnózu FAS jen cca 10 % dotázaných v ČR i SR a překvapivě ani u lidí, kteří mají zkušenost s těhotenstvím, toto číslo není vyšší. Z pohledu většiny Čechů i Slováků (shodně 60 %) velkou roli v prevenci vzniku FAS hrají lékaři. Pouze necelých 15 % české i slovenské populace si myslí, že by se o prevenci měli starat výrobci alkoholu. I přes tento postoj čeští výrobci alkoholických nápojů přistupují k této problematice zodpovědně. Největší tuzemský pivovar Plzeňský Prazdroj na plechovkách svých výrobků upozorňuje, že by těhotné ženy neměly pít alkohol, což sděluje i v další marketingové komunikaci.
V současnosti je povědomí o diagnóze fetálního alkoholového syndromu u české i slovenské populace velmi nízké, jak ukázal aktuální průzkum společnosti ppm factum research. 80 % Čechů pro výzkum přiznalo, že o diagnóze FAS neslyšelo. Na Slovensku je povědomost o diagnóze FAS o něco větší, ale i tak ¾ Slováků o syndromu neslyšely.
*Zdroj: Hamanová, J., Csémy, L. Prenatální účinky alkoholu. Československá pediatrie. 2010, roč. 65, č. 10, s. 606-612. ISSN: 0069-2328; 1805-4501 (elektronická verze). Článek v odborném lékařském časopise (abstrakt: http://www.medvik.cz/bmc/view.do?gid=825983#abstract)
Edward P. Riley, PhD., působí jako profesor na katedře psychologie a ředitel Centra behaviorální teratologie na San Diego State University v Kalifornii v USA. Jeho výzkum se zaměřuje na důsledky vystavování nenarozeného dítěte v břiše matky alkoholu a možnosti jejich zmírnění. Mezi roky 2000 a 2004 zastával funkci předsedy Národní pracovní skupiny pro FAS, byl také předsedou RSA (Research Society on Alcoholism) a nadále spolupracuje s mnoha institucemi. Doktorát získal v roce 1974 na Tulane University v New Orleans a stal se světově uznávaným odborníkem ve svém oboru. Je podepsán pod více jak 220 odbornými články a publikacemi. Doktor Riley již získal za svou práci několik ocenění, např. Cenu Národní organizace pro výzkum fetálního alkoholového syndromu. Jeho vědeckou práci zabývající se poruchami fetálního alkoholového spektra (FASD) od roku 1978 financuje americký Národní institut pro zneužívání alkoholu a alkoholismus, jehož je členem.
Výzkum provedla společnost ppm factum research s.r.o. na reprezentativním vzorku 800 respondentů obou pohlaví ve věku 18 – 50 let, kteří alespoň jednou měsíčně konzumují alkohol. Sběr dat proběhl na Slovensku i v České republice metodou CAWI v srpnu roku 2015.