Jazyk:

EN

Fetální alkoholový syndrom
PhDr. Miluše Sadílková, Petra Dohnalová | 19. 2. 2012

Fetální alkoholový syndrom ( FAS) je vrozená vada, která vzniká působením alkoholu na plod. Je charakteristická vzhledem i chováním dítěte. Děti postižené FAS mívají po porodu nízkou hmotnost (hypotrofie), bývají menšího vzrůstu, mohou být i celkově drobnější a od zdravých dětí se liší i v oblasti hlavy a obličeje. K dalším vzhledovým anomáliím patří: plochá střední část obličeje, vyhlazené filtrum (žlábek pod nosem), různé deformace horní čelisti, pokles víček, úzká štěrbina mezi horním a dolním víčkem, mikrocefalus (malý mozek, drobná lebka).

Kromě vzhledu alkohol poškodí i centrální nervovou soustavu (CNS) dítěte. Dítě pak trpí sníženým IQ v důsledku mentální retardace. Mentální retardace je doživotní kondice, která vyžaduje podle svého stupně (lehká, středně těžká, těžká, hluboká) speciální přístupy a metody v oblasti učení, komunikace a  porozumění světa kolem sebe. Poškození CNS může mít vliv i na citlivost. Děti s FAS mohou být přecitlivělé na hlasité
zvuky, bolest, změny tepla a světla. Objevují se u nich též poruchy spánku, hyperaktivita, poruchy pozornosti, snadná unavitelnost.

Na fetální alkoholový syndrom se vážou také některé choroby srdce, ledvin a chronické potíže s dýchacími cestami.

Alkohol se z těla matky dostává krevním oběhovým systémem přes přívodné cévy dělohy do placenty a následně do plodu. Játra plodu nedokáží alkohol odbourat tak rychle jako játra matky, proto je po delší dobu vysoká koncentrace alkoholu v těle dítěte, než je v těle matky. Většina případů fetálního alkoholového syndromu vzniká, pokud matka pije častěji větší množství alkoholu. Neexistuje však žádné bezpečné množství alkoholu, které by neohrožovalo plod. I případy jednorázového požití většího množství alkoholu mohou vyústit v postižení dítěte. Budoucí matka si musí představit, že do jejího plodu se dostane stejné množství alkoholu jako do její krve, pouze v poměru nepoměrně větším, neboť plod má mnohonásobně nižší hmotnost. Nejlepší pro matku i dítě je tedy jednoznačně vynechat v době těhotenství alkohol úplně.

Z hlediska vzniku fetálního alkoholového syndromu je nejnebezpečnější fakt, že v počátcích těhotenství matka často o svém stavu ještě neví a v konzumaci alkoholu se ještě neomezuje. Požití alkoholu je nicméně nebezpečné v průběhu celého těhotenství, nejen v prvním trimestru.

Alkohol v těhotenství může kromě fetálního alkoholové syndromu způsobit také potrat nebo poškození CNS dítěte bez tvarových anomálií obličeje či těla. Děti alkoholiček mají často problémy s učením, jsou hyperaktivní, trápí je poruchy soustředění a poruchy chování.V dospělém věku mohou být samy ohroženy alkoholismem. Obzvlášť nebezpečný je porod pod vlivem alkoholu. Takto „opilé“ dítě často po porodu umírá, neboť odděleno od krevního oběhu matky neumí samo ještě alkohol odbourávat. Pro narození zdravého miminka je tedy důležité chovat se během těhotenství zodpovědně a alkoholu se vyvarovat.

Příběh ze života:

Honzíkovi je nyní devět let. Žije v ústavu sociální péče, kam byl umístěn poté, co byl odebrán rodičům. Jeho rodiče nezvládli péči o dítě postižené FAS, který mu matka sama způsobila. Honzík byl odebrán jako miminko, ještě mu nebyl ani rok. Stalo se tak proto, že ho rodiče fyzicky týrali a zanedbávali. Po odebrání skončil nejprve s četnými zlomeninami v nemocnici, následně ve speciálním ústavu pro děti do čtyř let. Když povyrostl, byl přemístěn do většího zařízení.

Dnes má Honzík dvě diagnózy: fetální alkoholový syndrom (FAS) a syndrom týraného dítěte (CAN). Díky FAS je Honzík jiný: je maličký, hubený, má široký plochý obličej, krátký nízko položený nos, úzké oči –  prostě fyzické znaky typické pro toto postižení. Ale to je jen vnější stránka. Honzík je jiný i uvnitř. Má středně těžkou mentální retardaci, je velmi hyperaktivní a také přecitlivělý (hypersenzitivní). Špatně snáší změny, nepohodlí, bolest. Je také velmi úzkostný, často pláče. Díky deformované čelisti mu špatně narostly zoubky a nemůže mluvit. Momentálně čeká na složitou operaci čelisti. Mluvil by však velmi rád, proto se snaží komunikovat různými výkřiky a s nadšením cvičí logopedická cvičení. Používá i některé znaky ze znakového jazyka a pomáhá si komunikačními kartičkami s obrázky věcí, činností a míst. Honzíkovo snížené IQ souvisí také s jeho zvláštními zálibami. Nehraje si s hračkami tak jako jiné děti. Jak se co používá a s čím si může užít legraci, to vše  se musí učit. Miluje pozornost, velmi rád se mazlí a umí být taky  hodně  veselý a rozverný.

 

PhDr. Miluše Sadílková
psycholog, Sananim

Petra Dohnalová
ZŠ speciální a praktická Rooseveltova, Praha 6