Češi jsou k alkoholu v těhotenství tolerantnější než Slováci. Alkohol přitom přímo ohrožuje vývoj dětského plodu.
8. 9. 2015
„Mezinárodní den povědomí o fetálním alkoholovém syndromu připomíná budoucím matkám, že by se během těhotenství měly vyhnout konzumaci alkoholu, která může zanechat na dítěti doživotní následky,“ říká Josef Šedivý z občanského sdružení SANANIM. FAS je soubor tělesných a mentálních vývojových vad lidského plodu, které mohou vzniknout následkem konzumace alkoholu
v těhotenství. „Hlavními příznaky fetálního alkoholového syndromu jsou zpomalený vývoj plodu, podvýživa, nevyvinutá hlava a mozek, poškozený zrak i sluch a různé tělesné odchylky. Už po narození se u těchto dětí projevuje slabý sací reflex, alkoholové abstinenční příznaky, dráždivost a poruchy spánku,“ vysvětluje gynekolog doc. MUDr. Jaroslav Hinšt, CSc.
S tím, že je v těhotenství většina rizik spojována s konzumací tvrdého alkoholu, souhlasí 2/3 lidí v Česku i na Slovensku. Slováci ale odmítají jakékoli pití alkoholu v těhotenství výrazně častěji než Češi - konkrétně 77 % Slováků se ztotožňuje s tím, že by žena v těhotenství neměla pít vůbec žádný alkohol, zatímco u Čechů je to jen 64 %.
Češi více než Slováci souhlasí s tím, že občasné pití alkoholu (v rozumné míře) v těhotenství neškodí,
a kupodivu jde i o lidi, kteří mají zkušenost s těhotenstvím. Bohužel se tak potvrzuje nezdravá tolerance české veřejnosti k nezodpovědné konzumaci alkoholu a je to v rozporu s odbornými studiemi i názory lékařů. „Pokud chce matka absolutně vyloučit možnost vzniku FAS u svého dítěte, měla by se během celého těhotenství alkoholickým nápojům zcela vyhnout. Vývoj plodu může negativně ovlivnit i malé množství alkoholu, které žena během těhotenství vypije,“ dodává gynekolog doc. MUDr. Jaroslav Hinšt, CSc. V České republice se s alkoholismem u těhotných setkáváme spíše u starších rodiček, pocházejících převážně z nižších sociálních vrstev, nebo také u osamělých žen. Výskyt FAS se ve společnosti uvádí průměrně 1,9 na 1000 živě narozených dětí.*
Většina lidí plánujících těhotenství by se na základě zprávy „i zanedbatelné množství alkoholu může způsobit vznik vrozených vad“ vzdalo pití alkoholu v těhotenství úplně – ale síla takového „rozhodnutí“ (rozhodně ano) je opět silnější na Slovensku (83 %) než v Česku (77 %).
Z pohledu většiny Čechů i Slováků (shodně 60 %) hrají významnou roli v prevenci vzniku FAS lékaři. Pouze necelých 15 % české i slovenské populace si myslí, že by se o prevenci měli starat výrobci alkoholu. I přes tento postoj čeští výrobci alkoholických nápojů přistupují k dané problematice zodpovědně. Například největší tuzemský pivovar Plzeňský Prazdroj na plechovkách svých výrobků jednoznačně varuje, že by těhotné ženy neměly pít alkohol, a sděluje to i v marketingové komunikaci: „V našem programu trvale udržitelného rozvoje Prosperita klademe důraz na odpovědnou konzumaci, propagaci a prodej piva. Speciální pozornost věnujeme mladistvým, řidičům a ženám – budoucím matkám,“ dodává Drahomíra Mandíková, ředitelka firemních vztahů a komunikace Plzeňského Prazdroje.
V současnosti je povědomí o diagnóze fetálního alkoholového syndromu u české i slovenské populace bohužel velmi nízké, jak ukázal aktuální průzkum společnosti ppm factum research. 80 % Čechů pro výzkum přiznalo, že o diagnóze FAS neslyšelo. Na Slovensku je povědomost o diagnóze FAS o něco větší, ale i tak ¾ Slováků o syndromu neslyšely.
*Zdroj: Hamanová, J., Csémy, L. Prenatální účinky alkoholu. Československá pediatrie. 2010, roč. 65, č. 10, s. 606-612. ISSN: 0069-2328; 1805-4501 (elektronická verze). Článek v odborném lékařském časopise (abstrakt: http://www.medvik.cz/bmc/view.do?gid=825983#abstract)
Informace o výzkumu
Výzkum provedla společnost ppm factum research s.r.o. na reprezentativním vzorku 800 respondentů obou pohlaví ve věku 18 – 50 let, kteří alespoň jednou měsíčně konzumují alkohol. Sběr dat proběhl na Slovensku
i v České republice metodou CAWI v srpnu roku 2015.
O občanském sdružení SANANIM
Je největší nestátní organizací v ČR poskytující služby v oblasti prevence a léčby závislostí na nealkoholových drogách. V současné době sdružení provozuje deset hlavních programů - Terénní programy, Kontaktní centrum, CADAS, Denní stacionář, terapeutické komunity (TK) Karlov a Němčice, Doléčovací centrum s chráněnými byty, Drogové informační centrum, Pracovní a sociální agenturu, Poradenské centrum pro rodiče - a řadu programů doplňujících. Jednotlivé projekty sdružení dnes zabezpečuje více než 120 zaměstnanců a externích spolupracovníků.
Pro více informací:
Josef Šedivý, občanské sdružení SANANIM
Telefon: (+420) 602 311 799
E-mail: sedivy@sananim.cz
Primární kontakt pro média:
Pavel Novák, AMI Communications
Telefon: (+420) 724 012 604
E-mail: pavel.novak@amic.cz