Níže uvedené odkazy na literaturu a další zdroje obsahují informace o otázkách zdraví probírané na stránkách napivosrozumem.cz. Nejedná se o úplný výčet všech dostupných materiálů, ale o seznam vybraných zdrojů s dalšími informacemi. Za obsah těchto materiálů nenese SABMiller žádnou odpovědnost. Jejich uvedení na tomto místě neznamená, že s obsahem těchto materiálů souhlasíme, nebo jej podporujeme. Upozorňujeme, že na toto téma se pravidelně publikují stále nové informace.
Edenberg, HJ. (2002). The Collaborative Study on the Genetics of Alcoholism: An Update [Společná studie o genetice a alkoholismu: aktualizace]. Alcohol Research & Health. 26(3):214-217.
Heath, AC, et. al. (1997). Genetic and Environmental Contributions to Alcohol Dependence Risk in a National Twin Sample: Consistency of Findings in Women and Men [Vlivy genetiky a prostředí na riziko závislosti na alkoholu v národním párovém vzorku: Konzistence zjištění u mužů a žen]. Psychological Medicine. 27:1381-1396.
Brick, J. (2003). Characteristics of Alcohol: Chemistry, Use and Abuse [Typické vlastnosti alkoholu: chemie, konzumace a zneužívání]. In J. Brick (Ed.), Handbook of the Medical Consequences of Alcohol and Drug Abuse. New York; Haworth Medical Press; 1-11.
Litovitz, T.L., et. al. (1993). 1992 Annual report of the American Association of Poison Control Centers Toxic Exposure Surveillance System [Výroční zpráva za rok 1992 Americké asociace center pro předcházení otravám, systém dozoru nad toxickými vlivy]. American Journal of Emergency Medicine. 11(5): 494-555.
Oster, AL, et al (2009). Alcohol Poisoning Among College Students Turning 21: Do They Recognize the Symptoms and How Do They Help? [Otrava alkoholem mezi studenty VŠ po překročení 21 let: Rozpoznají příznaky a jak pomohou?] Journal of Studies on Alcohol and Drugs. 70(Supp. 16): 122-130.
Jackson, K (2008). Heavy Episodic Drinking: Determining the Predictive Utility of Five or More Drinks [Masivní epizodické pití: Určení prediktivní pomůcky pěti nebo více nápojů]. Psychology of Addictive Behaviors. 22(1): 68-77.
Allen, NE, et al (2009). Moderate Alcohol Intake and Cancer Incidence in Women [Střídmá konzumace alkoholu a výskyt rakoviny u žen]. Journal of the National Cancer Institute. 101(5): 296-305.
Baglietto L, et. al. (2006). Alcohol Consumption and Prostate Cancer Risk: Results From the Melbourne Collaborative Cohort Study [Konzumace alkoholu a riziko karcinomu prostaty: Výsledky společné kohortové studie v Melbourne]. International Journal of Cancer. 119:1501-1504.
Boffetta, P and Hashibe, M. (2006). Alcohol and Cancer [Alkohol a nádorová onemocnění]. Lancet. 7:149-156.
Chao, C, et. al. (2007). Associations Between Beer, Wine, and Liquor Consumption and Lung Cancer Risk: A Meta-analysis [Spojitost mezi konzumací piva, vína a destilátů a rizikem karcinomu plic: Meta analýza]. Cancer Epidemiology, Biomarkers and Prevention. 16(11):2436-2447.
Cuzick, J and Babiker, AG. (1989). Pancreatic Cancer, Alcohol, Diabetes Mellitus and Gall-Bladder Disease [Karcinom slinivky, alkohol, diabetes mellitus a onemocnění žlučníku]. International Journal of Cancer. 43(3):415-421.
Freudenheim, JL, et. al. (2005). Alcohol Consumption and Risk of Lung Cancer: a Pooled Analysis of Cohort Studies [Konzumace alkoholu a riziko karcinomu plic: Společná analýza kohortových studií]. American Journal of Clinical Nutrition. 82:657-667.
Genkinger, JM, et. al. (2006). Alcohol Intake and Ovarian Cancer Risk: a Pooled Analysis of 10 Cohort Studies [Konzumace alkoholu a riziko karcinomu vaječníků: Společná analýza 10 kohortových studií]. British Journal of Cancer. 94: 757-762.
Hu, J, et al (2008). Alcohol Drinking and Renal Cell Carcinoma in Canadian Men and Women [Konzumace alkoholu a renální karcinom u kanadských mužů a žen]. Cancer Detection and Prevention. 32: 7-14.
IARC. (1988). IARC Monographs on the Evaluation of Carcinogenic Risks to Humans, Alcohol Drinking [Monografie IARC o hodnocení rizika karcinomu u lidí, pití alkoholu]. Vol. 44, Lyon, France.
IARC. (2007). Breast and Colorectal Cancers Are Associated With Alcohol Consumption, Says IARC [Karcinom prsu a konečníku je spojen s konzumací alkoholu, uvádí IARC]. IARC Press Release No. 175, Lyon, France.
IARC. (2007). IARC Monographs on the Evaluation of Carcinogenic Risks to Humans, Alcoholic Beverage Consumption and Ethyl Carbamate (Urethane) [Monografie IARC o vývoji rizika vzniku karcinomu u lidí, konzumace alkoholických nápojů a uretan]. Vol. 96. In press, Lyon, France.
IARC. (2007). Substance Profiles, Alcoholic Beverage Consumption, Report on Carcinogens, Eleventh Edition. http://ntp.niehs.nih.gov/ntp/roc/eleventh/profiles/s007alco.pdf
IARC (2009). Special Report: Policy, A Review of Human Carcinogens – Part E: Tobacco, Areca Nut, Alcohol, Coal Smoke, and Salted Fish. Lancet Oncology. 10 (11): 1033-1034.
La Vacchia, C, et al (2008). Alcohol and Laryngeal Cancer: An Update [Alkohol a karcinom hrtanu: aktualizace]. European Journal of Cancer Prevention. 17(2): 116-124.
McKillop, IH and Schrum, LW, (2005). Alcohol and Liver Cancer [Alkohol a karcinom jater]. Alcohol. 35:195-203.
Rohrmann, S, et al (2009). Ethanol Intake and the Risk of Pancreatic Cancer in the European Prospective Investigation Into Cancer and Nutrition (EPIC) [Konzumace etanolu a riziko karcinomu slinivky břišní z evropského pohledu. Zkoumání rakoviny v kontextu výživy]. Cancer Causes Control. 20: 785-794.
Sutcliffe, S, et. al. (2007). A Prospective Cohort Study of Red Wine Consumption and Risk of Prostate Cancer [Prospektivní kohortová studie konzumace červeného vína a karcinomu prostaty]. International Journal of Cancer. 120(7):1529-1535.
Bajiunas, DO, et al, Alcohol as a Risk Factor for Type 2 Diabetes: A Systematic Review and Meta-Analysis (2009) [Alkohol jako rizikový faktor diabetes druhého typu: systematické zhodnocení a meta-analýza]. Diabetes Care,.32(11): 2123-2132.
Crandall, JP, et al (2009) Alcohol Consumption and Diabetes Risk in the Diabetes Prevention [Konzumace alkoholu a riziko diabetes v prevenci cukrovky]. American Journal of Clinical Nutrition. 90(3): 595-601.
Djousse, L, et. al. (2007). Alcohol Consumption and Type 2 Diabetes Among Older Adults: The Cardiovascular Health Study [Konzumace alkoholu a diabetes typu 2 u starších dospělých: Studie kardiovaskulární soustavy]. Obesity. 15(7):1758-1765.
Nakamura, Yasuyuki, et al (2009). Alcohol Intake and 19-Year Mortality in Diabetic Men: NIPPON DATA80, Alcohl. 43: 635-641.
Riserus, U and Ingelsson, E. (2007). Alcohol Intake, Insulin Resistance, and Abdominal Obesity in Elderly Men [Konzumace alkoholu, rezistence vůči inzulinu a abdominální obezita u starších mužů]. Obesity. 15(7):1766-1773.
McKinney, A and Coyle, K (2006). Alcohol Hangover Effects on Measures of Affect the Morning After a Normal Night’s Drinking [Dopady alkoholové kocoviny na měření účinků ráno po běžném večerním pití]. Alcohol and Alcoholism. 41(1): 54-60.
Pittler, MH, Verster, JC and Ernst E, Interventions for Preventing or Treating Alcohol Hangover: Systematic Review of Randomised Controlled Trials (2005) [Zásahy pro prevenci nebo léčení alkoholové kocoviny: Systematické posouzení řízených testů s náhodným charakterem]. British Medical Journal. 331: 1515-1518.
Raymond, J (2007) About Last Night: What Really Happens to Your Body When You Drink Too Much – And Why Most Hangover Remedies Won’t Work [O včerejším večeru: Co se skutečně děje ve vašem těle když to přeženete s pitím - a proč většina náprav na kocovinu nefunguje]. Newsweek.com. http://www.newsweek.com/id/77700
Wiese, J, et al (2000). The Alcohol Hangover, Annals of Internal Medicine [Alkoholová kocovina, Kronika interního lékařství]. 132(11): 897-902.
Dorn, JM, (2007). Alcohol Drinking Pattern and Non-fatal Myocardial Infarction in Women [Vzory pití alkoholu a nefatální infarkt myokardu u žen]. Addiction. 730-739.
Carollo, C., et. al. (2007) Wine, Diet, and Arterial Hypertension [Víno, dieta a arteriální hypertenze]. Angiology. 58(1): 92-96.
Mukamal, KJ, et. al. (2007). Alcohol Consumption and Risk and Prognosis of Atrial Fibrillation Among Older Adults: The Cardiovascular Health Study [Konzumace alkoholu a riziko a prognóza fibrilace síní u seniorů: Studie kardiovaskulárního zdraví]. American Heart Journal. 153(2):260-266.
Niccoli, G, et al (2008). Raporti Tra Etanolo e Cardiopatia Ischemica (2008). Recenti Progressi in Medicina. 99(11): 565-571.
O’Keefe, JH. (2007). Alcohol and Cardiovascular Health: the Razor-sharp Double-edged Sword [Alkohol a kardiovaskulární zdraví: Dvojsečná zbraň ostrá jako břitva]. Journal of the American of College Cardiology. 1009-1014.
Suzuki, Keiko, et al (2009). Moderate Alcohol Consumption is Associated With Better Endothelial Function: A Cross Sectional Study [Střídmá konzumace alkoholu souvisí s lepší endoteliální funkcí: průřezová studie], BMC Cardiovascular Disorders. 9:8.
Tolstrup, J, et. al. (2006). Prospective Study of Alcohol Drinking Patterns and Coronary Heart Disease in Women and Men [Prospektivní studie vzorů pití alkoholu a srdečních onemocnění u mužů a žen]. British Medical Journal. 332:1244-1247.
Tolstrup, JS, et al (2009). Alcohol Intake, Myocardial Infarction, Biochemical Risk Factors, and Alcohol Dehydrogenase Genotypes [Konzumace alkoholu, infarkt myokardu, biochemické rizikové faktory a genotypy alkoholové dehydrogenázy]. Cardiovascular Genetics. 2(5): 507-514.
Gramenzi, A, et. al. (2006). Alcoholic Liver Disease Pathophysiological Aspects and Risk Factors [Patofyziologická hlediska a rizikové faktory alkoholické cirhózy jater]. Alimentary Pharmacology and Therapeutics. 24(8):1151-1161.
Mello, T, et. al. (2008). Alcohol Induced Hepatic Fibrosis: Role of Acetaldehyde [Jaterní fibróza způsobená pitím alkoholu: Role acetaldehydu]. Molecular Aspects of Medicine. 29(1-2):17-21.
Pace A, et al (2009). Pancreas and Liver Injury Are Associated in Individuals With Increased Alcohol Consumption [Poškození slinivky a jater některých osob souvisí se zvýšeným pitím alkoholu]. Clinical Gastroenterology and Hepatology. 7(11), 1241-1246.
Greenspan, K and Smith, TJ. (1991). Perspectives on Alcohol and Medication Interactions [Pohled na interakce léčiv a alkoholu]. Journal of Alcohol and Drug Education. 36(3):103-107.
Pringle, KE, et al (2005). Potential for Alcohol and Prescription Drug Interactions in Older People [Možné interakce alkoholu a léků na předpis u starších osob], Journal of the American Geriatrics Society. 53(11): 1930-1936.
Smith, RG (2009). An Appraisal of Potential Drug Interactions in Cigarette Smokers and Alcohol Drinkers [Vyhodnocení možných interakcí léčiv u kuřáků a konzumentů alkoholu]. Journal of the American Podiatric Medical Association. 99(1): 81-88.
Henderson, J. (2007). Systematic Review of Effects of Low-Moderate Prenatal Alcohol Exposure on Pregnancy Outcome [Systematický přehled dopadů lehké až střídmé konzumace alkoholu v prenatálním stádiu na výsledek těhotenství]. BJOG. An International Journal of Obstetrics and Gynaecology 114(3):243-252.
Iveli, M.F., et. al. (2007). Effects of Light Ethanol Consumption During Pregnancy: Increases Frequency of Minor Anomalies in the Newborn and Altered Contractility of Umbilical Cord Artery [Dopady lehké konzumace alkoholu během těhotenství: Zvýšení četnosti lehkých anomálií u novorozenců a změna kontraktility pupeční šňůry]. Pediatric Research. 61(4):456-461.
Jaddo, VW, et. al. (2007). Moderate Alcohol Consumption During Pregnancy and the Risk of Low Birth Weight and Preterm Birth. The Generation R Study [Střídmá konzumace alkoholu během těhotenství a riziko nízké porodní váhy a předčasného porodu]. Annals of Epidemiology. 17(10):834-840.
O’Callaghan, FV, et. al. (2007). Prenatal Alcohol Exposure and Attention, Learning and Intellectual Ability at 14 Years: A Prospective Longitudinal Study [Vystavení účinkům alkoholu v prenatálním stádiu a pozornost, schopnost učení a intelektuální schopnosti ve věku 14 let: Prospektivní dlouhodobá studie]. Early Human Development 83(2):115-123.
Sayal, K., et. al. (2007). Prenatal Alcohol Exposure and Gender Differences in Childhood Mental Health Problems: A Longitudinal Population-based Study [Vystavení účinkům alkoholu v prenatálním stádiu a genderové rozdíly u problémů duševního zdraví v dětství]. Pediatrics. 119(2):e426-2434.
Whitehall, JS (2007). National Guidelines on Alcohol Use During Pregnancy: A Dissenting Opinion [Vládní pokyny na téma konzumace alkoholu během těhotenství: Nesouhlasný názor]. Medical Journal of Australia. 186(1): 35-37. https://www.mja.com.au/public/issues/186_01_010107/whi10623_fm.html
Galimanis, A, et al (2009). Lifestyle and Stroke Risk: A Review [Životní styl a riziko mrtvice: Zhodnocení]. Current Opinion in
Neurology. 22:60-68.
Ikehara, S, et al (2008). Alcohol Consumption and Mortality From Stroke and Coronary Heart Disease Among Japanese Men and Women: The Japan Collaborative Cohort Study [Konzumace alkoholu a úmrtnost na mrtvici a srdeční choroby u japonských mužů a žen: společná kohortová studie v Japonsku]. Stroke. 39:1-7. http://stroke.ahajournals.org
Lip, GYH and Beevers, DG. (1995). Alcohol, Hypertension, Coronary Disease and Stroke [Alkohol, hypertenze, srdeční choroby a mrtvice]. Clinical and Experimental Pharmacology and Physiology. 22:189-194.
Lu, M, et al (2008). Stroke Incidence in Women Under 60 Years of Age Related to Alcohol Intake and Smoking Habit [Případy mrtvice u žen do 60 let v souvislosti s pitím alkoholu a kouřením]. Cerebrovascular Diseases. 25:517-525.
Romelsjo, A and Leifman, A. (1999). Association Between Alcohol Consumption and Mortality, Myocardial Infarction, and Stroke in 25 Year Follow Up of 49,618 Young Swedish Men [Spojitost mezi konzumací alkoholu a úmrtností, infarktem myokardu a mrtvicí, 25leté studium 49618 mladých mužů ve Švédsku]. British Medical Journal. 319:821-822.
Sundell, L, et al (2008). Increased Stroke Risk is Related to a Binge Drinking Habit [Zvýšené riziko mrtvice souvisí s častými alkoholovými orgiemi]. Stroke. 39:1-6. http://stroke.ahajournals.org